Studium v Polsku - praktické informace

⇑Základní informace

Země: Polsko
Počet obyvatel (mil.): 36,5 (2025)
Rozloha (km2): 313933
Úřední jazyk: polština
Měna: polský zlotý (PLN)
Telefonní předvolba: +48
Uživatelé internetu (mil.): 24,8 (2025)
Počet studentů: 1 397 522 (2024)
Studenti v % populace ve věku 20-24 let: 41,8 (2024)
Ženy mezi studenty (%): 60,1 (2024)
Studenti - bakalářské studium: 917 239 (2024)
Studenti - magisterské studium: 459 478 (2024)
Studenti - doktorské studium: 20 433 (2024)
Školné - bakalářské studium (EUR za rok): zdarma pro prezenční studium v polštině na veřejných školách (občané EU/EHP a někteří další cizinci); v angličtině obvykle 2 000–6 000 € ročně (2026/27)
Školné - magisterské studium (EUR za rok): zdarma pro prezenční studium v polštině na veřejných školách (občané EU/EHP a někteří další cizinci); v angličtině obvykle 2 000–6 000 € ročně (2026/27)

Prezenční studium v polštině na veřejných školách je pro občany EU/EHP a Švýcarska zdarma, programy v angličtině stojí obvykle 2 000–6 000 € ročně. Polsko má 344 vysokých škol a studenti prezenčního studia ze zemí mimo EU/EHP se studentským vízem nebo povolením k pobytu mohou pracovat bez povolení. Zjisti, jak funguje přijímací řízení a kolik student obvykle měsíčně utratí (1 500–2 000 PLN).

⇑Vysoké školy

Skupina mladých lidí s průvodkyní na Hlavním náměstí v Krakově

Polsko má jeden z největších vysokoškolských systémů v EU. Podle RAD-on, oficiální databáze Ministerstva vědy a vysokého školství, tu v současnosti působí 344 vysokých škol:

  • 136 veřejných škol – 104 akademických (mimo jiné univerzity a technické univerzity) a 32 odborných,
  • 191 neveřejných (soukromých) škol,
  • 17 církevních škol.

Většina veřejných škol spadá pod ministra vědy (95). Ostatní patří pod jiná ministerstva: kultury – umělecké akademie (19), zdravotnictví – lékařské univerzity (10), národní obrany (6), vnitra (3), infrastruktury – námořní univerzity (2) a spravedlnosti (1).

Každou školu a obor si ověříš v RAD-on – v oficiální databázi uvidíš, jestli škola funguje a co smí vyučovat. Programy pro zahraniční studenty se nejsnáz procházejí ve vyhledávači Study Finder, který provozuje NAWA, polská národní agentura pro akademickou výměnu.

Polsko – vysoké školy

⇑Systém studia

Stupně studia stanoví zákon o vysokém školství a vědě:

  • studia I stopnia (bakalářské studium) – nejméně 6 semestrů, končí titulem licencjat; inženýrské studium – nejméně 7 semestrů,
  • studia II stopnia (navazující magisterské studium) – 3 až 5 semestrů,
  • jednolite studia magisterskie (nedělené magisterské studium) – 9 až 12 semestrů, např. medicína nebo práva,
  • doktorské školy – 6 až 8 semestrů.

Obor může mít praktický profil (víc než polovina kreditů ECTS připadá na praktickou výuku) nebo obecně akademický profil (víc než polovina ECTS připadá na výuku spojenou s výzkumem). Kombinované studium (niestacjonarne) může trvat déle než prezenční. Akademický rok trvá od 1. října do 30. září a dělí se na dva semestry.

Polsko – bakalářské studium
Polsko – nedělené magisterské studium
Polsko – navazující magisterské studium
Polsko – doktorské studium

⇑Přijímací řízení

Centrální přijímací systém neexistuje – každá vysoká škola si přijímací řízení vede sama, obvykle přes vlastní online registrační systém (často se jmenuje IRK). Založíš si v něm účet, vybereš obory, nahraješ doklady a zaplatíš poplatek za přijímací řízení.

Školy musí pravidla přijímacího řízení zveřejnit nejpozději do 30. června předchozího roku – na přípravu tak máš víc než rok. Termíny registrace si stanoví každá škola sama. Podle NAWA se přihlášky na bakalářské a navazující magisterské studium obvykle otevírají v dubnu nebo květnu a řízení může trvat až šest měsíců.

Na bakalářské nebo nedělené magisterské studium potřebuješ maturitní vysvědčení, které v zemi vydání opravňuje ke studiu na vysoké škole. Vysvědčení ze zemí EU, OECD a EFTA a také diplomy IB a EB se v Polsku uznávají ze zákona; ostatní vysvědčení obvykle musí nejdřív uznat krajský školský úřad (kuratorium). Pokud vysvědčení není v polštině nebo angličtině, přilož překlad.

Na navazující magisterské studium potřebuješ bakalářský titul; kritéria (průměr známek, pohovor, zkouška) stanoví škola.

Výsledky přijímacího řízení jsou veřejné. Pokud tě nepřijmou, můžeš se odvolat k rektorovi.

Pokud jsi ze země mimo EU, podej přihlášku co nejdřív: rozhodnutí o přijetí budeš potřebovat k žádosti o vízum a na termín na konzulátu se někdy čeká dlouho (viz: Pobyt a formality).

⇑Přijímací zkoušky

V Polsku nahrazují přijímací zkoušky výsledky maturity: polské uchazeče přijímají podle výsledků matury, uchazeče se zahraničním vysvědčením podle pravidel školy – obvykle podle známek na vysvědčení. Dodatečnou zkoušku smí škola uspořádat jen tehdy, když potřebuje ověřit:

  • umělecké nadání – např. u hudebních, výtvarných nebo hereckých oborů,
  • fyzickou zdatnost – např. u tělesné výchovy,
  • zvláštní předpoklady, které maturita neověřuje.

Takové zkoušky se nesmí týkat předmětů, které jsou součástí maturity. Přečti si pravidla přijímacího řízení svého oboru – u programů v angličtině přesně popisují, jak se hodnotí zahraniční vysvědčení.

⇑Jazyk

Většina programů se vyučuje v polštině. Pokud chceš studovat polsky, škola po tobě bude chtít doklad o znalosti jazyka – třeba státní certifikát z polštiny jako cizího jazyka (certyfikatpolski.pl) nebo absolvovaný přípravný kurz. Požadovanou úroveň najdeš v pravidlech přijímacího řízení.

Programů v angličtině přibývá – najdeš je ve vyhledávači Study Finder agentury NAWA. Školy k nim obvykle chtějí doklad o znalosti angličtiny, např. IELTS nebo TOEFL; požadovaná úroveň je opět v pravidlech přijímacího řízení.

Pamatuj, že studium v cizím jazyce může být placené i na veřejných školách a i pro občany EU (viz: Školné).

⇑Pobyt a formality

Občané EU/EHP a Švýcarska přijíždějí s občanským průkazem nebo pasem – vízum nepotřebují. Pokud zůstáváš v Polsku déle než 3 měsíce, musíš zaregistrovat pobyt u vojvody (krajského úřadu státní správy) příslušného podle místa bydliště – nejpozději den po uplynutí 3 měsíců od příjezdu. Žádost podáváš osobně. Jako student přikládáš potvrzení ze školy, doklad o zdravotním pojištění a písemné prohlášení, že máš dost peněz na živobytí. Registrace i potvrzení jsou zdarma a potvrzení platí 10 let. Pozor: NAWA uvádí, že potvrzení platí neomezeně – pokud je to pro tebe důležité, ověř si aktuální pravidlo na vojvodském úřadě.

Studenti ze zemí mimo EU/EHP obvykle přijíždějí na národní vízum (typu D) za účelem studia. Žádá se na polském konzulátu; podle NAWA padne rozhodnutí do 15 dnů, ale na termín se může čekat mnohem déle, takže začni včas. Budeš potřebovat mimo jiné rozhodnutí o přijetí, zdravotní pojištění a doklad o finančních prostředcích. Už v Polsku – a ještě před koncem platnosti víza – požádáš na vojvodském úřadě o povolení k přechodnému pobytu za účelem studia (zezwolenie na pobyt czasowy w celu studiów); od 27. dubna 2025 se žádosti podávají jen online, přes systém MOS. První povolení pro studenty prvního ročníku se vydává na 15 měsíců, další na dobu studia plus 3 měsíce (nejvýš na 3 roky). Musíš doložit, že ti po zaplacení ubytování zbude víc než 1 010 PLN měsíčně, pokud žiješ sám (823 PLN na osobu v rodině), plus peníze na cestu domů (2026).

Zdravotní pojištění: pokud jsi pojištěný v jiné zemi EU, vezmi si s sebou Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC). Studenti ze zemí mimo EU si mohou před příjezdem koupit soukromé pojištění nebo uzavřít smlouvu o dobrovolném pojištění s Národním zdravotním fondem (NFZ) – podle NAWA to studenta vyjde zhruba na 15 € měsíčně.

⇑Školné

Prezenční studium v polštině na veřejných vysokých školách je zdarma pro občany Polska, EU, EHP a Švýcarska, pro držitele Karty Poláka (Karta Polaka) a pro další cizince, kteří studují za stejných podmínek jako polští občané.

Zákon ale veřejným školám dovoluje vybírat poplatky mimo jiné za:

  • kombinované studium (víkendová nebo večerní výuka),
  • programy vyučované v cizím jazyce,
  • opakování předmětů kvůli špatným výsledkům,
  • výuku mimo studijní program,
  • přijímací řízení, studentský průkaz, duplikáty dokladů, koleje a menzy.

Podle NAWA se školné u programů v angličtině obvykle pohybuje od 2 000 do 6 000 € ročně podle školy a oboru (MBA kolem 8 000–12 000 €). Neveřejné školy si poplatky stanovují samy. Výši si ověř na webu vybrané školy.

Studenti ze zemí mimo EU, kteří nestudují za stejných podmínek jako polští občané, platí nejméně 2 000 € ročně i za bakalářské, navazující a nedělené magisterské studium v polštině. Doktorské školy školné nevybírají a všem doktorandům vyplácejí stipendium.

⇑Bydlení a životní náklady

Podle NAWA utratí student v Polsku obvykle 1 500–2 000 PLN měsíčně (zhruba 330–430 €):

  • kolej – 400–600 PLN,
  • jídlo – 700–900 PLN,
  • městská doprava – 50–60 PLN.

NAWA neuvádí, z kterého roku tato čísla jsou – ve Varšavě, Krakově nebo Vratislavi utratíš víc, hlavně když si pronajmeš pokoj. I tak je studentský život v Polsku poměrně levný.

Místa na kolejích přiděluje vysoká škola – pravidla a termíny žádostí najdeš na jejím webu. Za koleje a menzy mohou školy vybírat poplatky.

⇑Stipendia

Polské vysoké školy nabízejí nevratnou finanční podporu – ne každá je ale otevřená všem zahraničním studentům:

  • rektorské stipendium – za vynikající studijní výsledky nebo vědecké, umělecké či sportovní úspěchy (aspoň na celostátní úrovni); může ho dostat student jakékoli státní příslušnosti. Vítězové mezinárodních olympiád ho dostávají v prvním ročníku, pokud začnou studovat v roce, kdy dokončili střední školu,
  • sociální stipendium – pokud měsíční příjem na osobu ve tvé rodině nepřesahuje 2 099,70 PLN čistého (2026/27); z cizinců na něj mají nárok jen některé skupiny, např. občané EU, EHP a Švýcarska, lidé s trvalým pobytem, držitelé Karty Poláka a držitelé certifikátu z polštiny na úrovni C1,
  • stipendium pro studenty se zdravotním postižením,
  • mimořádná podpora (zapomoga) – pokud se dočasně ocitneš v obtížné situaci.

Sociální a rektorské stipendium dohromady nesmí přesáhnout 3 667 PLN měsíčně. Podporu můžeš pobírat celkem 12 semestrů za bakalářské, navazující a nedělené magisterské studium. Doktorandi v doktorských školách dostávají doktorandské stipendium.

NAWA má i stipendijní programy pro zahraniční studenty, např. Banachova stipendia pro studenty z vybraných rozvojových zemí a Program generála Anderse pro lidi polského původu – podrobnosti najdeš na nawa.gov.pl. Semestr nebo rok v Polsku můžeš strávit i v rámci Erasmu+ přes svou domovskou školu.

⇑Práce při studiu

Občané EU/EHP a Švýcarska mohou pracovat bez jakéhokoli povolení. Podle NAWA pracovní povolení nepotřebují ani studenti prezenčního studia ze zemí mimo EU/EHP se studentským vízem nebo povolením k přechodnému pobytu – a počet hodin nemají omezený. Totéž platí i po absolvování prezenčního studia v Polsku.

Dvě věci se hodí vědět:

  • pokud ti je méně než 26 let a pracuješ na příkazní smlouvu (umowa zlecenie) a máš status studenta, neplatíš sociální ani zdravotní pojištění; výjimka neplatí, pokud máš u stejného zaměstnavatele i pracovní smlouvu, a až dostuduješ nebo ti bude 26, musíš to zaměstnavateli oznámit,
  • daňová úleva pro mladé – pokud ti je méně než 26 let a jsi v Polsku daňovým rezidentem, jsou příjmy z pracovní smlouvy, příkazní smlouvy, absolventských praxí a učňovských stáží osvobozené od daně z příjmu (PIT) až do výše 85 528 PLN ročně.

Polsko – proč tam pracovat?
Jak najít práci v zahraničí?

⇑Užitečné odkazy


Zdroje: Evropská komise – Study in Europe (education.ec.europa.eu/study-in-europe), Eurostat, oficiální národní portály a úřady pro studium a pobyt, Eurodesk, enic-naric.net, studiumvevrope.eu. Aktualizováno: září 2026.

Privacy Policy